Plzeň 2008

28. května 2008 v 18:55 | Peggy |  Kronika
Ahojky lidičkové .
V pátek 16. května jsme já (Peg), Kvítko a šest děcek vyrazily vstříc dobrodružstvím do jednoho z našich velkoměst - do Plzně. Jeli jsme vláčkem do ČB a pak přímo do Plzně rychlíkem. Cestování nám "zpříjemňovalo" několik opilých pánů, kteří hnízdili přesně mezi naším kupé a kupé děcek. Díky bohu, že vystoupili ještě před Plzní. Jiné zážitky z cesty nemám, protože jsem se snažila dohánět nedohnané učivo.
Do klubovny jsme se trefili rychle. Květuška si trasu pamatovala, bylo to perfektní a bez problémů. (Potěšila mě hodně tramvaj. ) Klíčky nám předala Jitka (snad... ) a my se ubytovali. Děcka našli na podlaze twistra, pustily se do hraní, zatímco já pokračovala ve vzdělávání...
Hádejte, v kolik vstávaly a v kolik byl budíček...! Určitě vám došlo, že začali svým drmolením rušit slušně spící brzy před budíčkem... Slušně spící jsem sice byla jen já a Květ, ale bylo to strašný! No, stane se...
Sobotní program začínal Meditační zahradou. Dorazili jsme těsně před otevíračkou. Kromě nás tu byla ještě tříčlenná skupinka postarších obdivovatelů. Jinak řečeno, zahrada jenom pro nás . Nejprve nám byl puštěn v kapli film o zakladateli zahrady, o jeho záměrech, životě a utrpení ve věznicích kvůli ničemu. Nevím, do jaké míry to zasáhlo děcka, ale mně to docela zaujalo. Pak následovala prohlídka samotného díla. Zahradou vedla křížová cesta se čtrnácti zastaveními vytesaná do pískovce. Protože je jaro v plném proudu, všechno kvetlo, vonělo, hířilo barvami. Skvělé! Až na ten deštík, který nám nedovolil meditovat příliš dlouho.
Po důkladném pošimrání smyslů jsme se tramvají přesunuli do ZOO. Teda přesunuli... Snažili jsme se o to . Trošku jsme zaspali výstupní zastávku a jeli jsme na výlet. Děcka nám to nechtěly uvěřit a lidi v tramvaji na nás koukali poněkud zmateně... Ale co, Velešín vyrazil do velkoměsta!
Dinopark s 3D kinem a ZOO s botanickou zahradou byly opravdové pošušňáníčko. Strávili jsme zde zbytek dne a procházeli se. Díky počtu dětí vyšli hezké dvojičky, takže jsme děcka sem tam někde potkali, zeptali se na ostatní a zase se rozloučili. Na sraz dorazili všichni .
Nesmím zapomenout ani na sobotní dilema. Ráno jsme totiž zjistili, že nemáme nůž. Skoro k neuvěření. Hledali jsme všude možně, ve skříních, v jiných skříních i ve skříni za rohem. Nůž prostě nebyl. Ani maličkatej. Napadlo nás tedy zastavit se v Tescu a nějaký pižlátko si zakoupit. Štěstí nás miluje, a proto jsme k Tescu dorazili pět minut před zavíračkou... Zachránil nás ale Bill (náš bratr z Pavučiny) a nějaké nožíky nám přivezl.
V neděli jsme vstali hódně brzy, zbalili jsme, nasnídali se, uklidili a vyrazili na nádraží. Tam nás čekalo další překvapení. V plánu bylo hodit bágly do úschovny a projít město. Chyba nastala, když pánové stojící před úschovnou zahlásili : "...zavřená..." Museli jsme vypadat opravdu sklesle, zželelo se jim nevinných dětiček a bagáž nám vzali pod ochraná křídla. Uf!
Sobota byla krásná slunečná, když vynechám ranní spršku, za to neděle byla deštěm celá prosycená. Kdo měl pláštěnku, byl v suchu, kdo ne, měl smůlu . Schovali jsme se tedy do plzeňského podzemí, potom do Muzea strašidel a nakonec do nóbl restaurace. Tam jsme si dali polívčičku a vyrazili zpět k vlaku.
Protože tyto řádky píšu. Dojeli jsme . Jenom ještě jedna vsuvka. V sobotu v noci jsem se chopila nádobí. Na tom by nebylo nic divného, kdybych se při uklízení lžic nebodla do palce něčím ostrým. Hledala jsem příčinu a našla jsem nůž...
Cesta dom byla rychlá. Z Budějc jsme museli autobusem kvůli výluce a já začala pociťovat první návaly nervozity z následujícího rána. Vejlet byl prostě bómba!
Časem snad přidám i nějaké fotečky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama